Začátky s hydroplánem
Člověk by měl vyzkoušet všechno, nebo aspoň co nejvíc. To byl jeden z důvodů, které mne vedly k stavbě hydroplánu. Vybaven jen nějakou teorií (ale nenechal jsem se jí příliš zatížit) navrhl jsem si a postavil létající loď. Model se rodil bez plánu (jako všechny mé vlastní konstrukce (není to správné, ale zatím mi to vychází), detaily jsem řešil za pochodu, až stál v dílně na stole hydroplán. První cesta vedla na zahradní jezírko. Ukázalo se , že plave a trup je dostatečně široký, aby udržel stabilitu bez postranních plováků – což se v praxi ve větru ukázalo jako částečný omyl. První zálet (s malou havárií na rušení) proběhl na Točné, létající loď dokonce odstartovala z trávy.
Následovaly dvě vodní akce na Slapech, které letadlo přežilo bez úhony a byl to velmi příjemný zážitek. Rád bych se s vámi, kteří jste to ještě nezkusili, podělil o zkušenosti, které jsem zatím s hydroplánem nasbíral .
Za prvé je to všechno daleko jednodušší, než jsem čekal. Start z vody je velmi nenáročný, stačí plný plyn a vytrimovaný model. Let je jako s každým jiným modelem. Při přistání také téměř o nic nejde, zatím jsem ale nezvládl přistání bez poskoku na vodě, ale to chce jen víc praxe.
Za druhé – šířka trupu a stabilita modelu je dostatečná ve všech režimech s výjimkou pojíždění malou rychlostí při větru na vodě. Boční vítr zvedne návětrné křídlo a druhé se opře o hladinu. Žádná tragedie, model se zase sám narovná, ale tato věc komplikuje pojíždění.
Za třetí – pojíždění na vodě. To je kapitola sama o sobě. Žádný problém, pokud nefouká. Stačí ale mírný větřík a model se začne automaticky stavět proti větru – funkci větrné korouhvičky tu obstará svislá ocasní plocha. Směrovka je při malé rychlosti na vodě účinná nedostatečně. Některé skutečné létající lodě vodní kormidlo na konci trupu mají, jiné ne, já jsem dospěl k názoru, že je budu muset dodělat a spřáhnout se směrovkou. Podfukování křídla bočním větrem při pojíždění zatím řešit nebudu, ale možná časem dojde na pomocné plováčky.
Za čtvrté – vodotěsnost. Předpoklad je aby do modelu samozřejmě neteklo spodem. Přijímač, regulátor a serva výškovky a směrovky jsou v uzavřené části ve středu trupu –regulátoru 18A nevadí u motoru E-max 2812, že není chlazen. Prostor je uzavřen víkem z Depronu oblepeným izolepou (ukázalo se jako dostatečné). Baterie Lipol (tříčlánek 1320 mAh) je v samostatném prostoru v předku trupu. V zájmu urychlení stavby zatím po připojení baterie uzavírám prostor opět víčkem z Depronu a před letem na vodě oblepuji izolepou (nepraktické, ale funkční) – časem hodlám vyvinout patentní uzávěr. Dostatek prostoru v trupu okolo baterie opět stačí a není nutné chlazení.
Jak se ukázalo, voda není zase tak nemilosrdná k elektronice, Radkovo letadlo přežilo i plavbu naznak s motorem pod vodou (pod proudem) i kapky vody na regulátoru bez úhony (ale nemělo by se to přehánět).
Můj model má trup vyřezaný ze styroduru s pájkou vypálenými dutinami, na křídlo a ocasní plochy je použit Depron (vlastně Thermoplan z Hornbachu) tl 3 mm, nátěr je proveden Balakrylem. Rozpětí modelu je 860 mm, váha 500g, spodek trupu od odstřikovacích lišt na bocích až po stupeň laminován skelným laminátem, Foto modelu i videa z akcí jsou v sekci červenec a srpen 2007. Kolegové RadekC a MilanU, se kterými jsme první zkušenosti s létáním na vodě sbírali společně vám určitě potvrdí, že létání s hydroplány je nenáročné a příjemné – zkuste to.
MichalH, 11. 8. 2007
<p><strong>Člověk by měl vyzkoušet všechno</strong>, nebo aspoň co nejvíc. To byl jeden z důvodů, které mne vedly k stavbě hydroplánu. Vybaven jen nějakou teorií (ale nenechal jsem se jí příliš zatížit) navrhl jsem si a postavil létající loď. Model se rodil bez plánu (jako všechny mé vlastní konstrukce (není to správné, ale zatím mi to vychází), detaily jsem řešil za pochodu, až stál v dílně na stole hydroplán. První cesta vedla na zahradní jezírko. Ukázalo se , že plave a trup je dostatečně široký, aby udržel stabilitu bez postranních plováků – což se v praxi ve větru ukázalo jako částečný omyl. První zálet (s malou havárií na rušení) proběhl na Točné, létající loď dokonce odstartovala z trávy.</p>
<p><img src="uploads/images/clanky/021/300-tocna-26072007_orez.jpg" alt="" /> <img src="uploads/images/clanky/021/288-tocna-26072007_orez.jpg" alt="" /> <img src="uploads/images/clanky/021/252-tocna-25072007_orez.jpg" alt="" /></p>
<p><strong>Následovaly dvě vodní akce na Slapech</strong>, které letadlo přežilo bez úhony a byl to velmi příjemný zážitek. Rád bych se s vámi, kteří jste to ještě nezkusili, podělil o zkušenosti, které jsem zatím s hydroplánem nasbíral .</p>
<p><strong>Za prvé</strong> je to všechno daleko jednodušší, než jsem čekal. Start z vody je velmi nenáročný, stačí plný plyn a vytrimovaný model. Let je jako s každým jiným modelem. Při přistání také téměř o nic nejde, zatím jsem ale nezvládl přistání bez poskoku na vodě, ale to chce jen víc praxe.</p>
<p><img src="uploads/images/clanky/021/054-slapy-07082007_orez.jpg" alt="" /> <strong></strong></p>
<p><strong>Za druhé</strong> – šířka trupu a stabilita modelu je dostatečná ve všech režimech s výjimkou pojíždění malou rychlostí při větru na vodě. Boční vítr zvedne návětrné křídlo a druhé se opře o hladinu. Žádná tragedie, model se zase sám narovná, ale tato věc komplikuje pojíždění.</p>
<p><img src="uploads/images/clanky/021/037-slapy-04082007_orez.jpg" alt="" /></p>
<p><strong>Za třetí</strong> – pojíždění na vodě. To je kapitola sama o sobě. Žádný problém, pokud nefouká. Stačí ale mírný větřík a model se začne automaticky stavět proti větru – funkci větrné korouhvičky tu obstará svislá ocasní plocha. Směrovka je při malé rychlosti na vodě účinná nedostatečně. Některé skutečné létající lodě vodní kormidlo na konci trupu mají, jiné ne, já jsem dospěl k názoru, že je budu muset dodělat a spřáhnout se směrovkou. Podfukování křídla bočním větrem při pojíždění zatím řešit nebudu, ale možná časem dojde na pomocné plováčky.</p>
<p><img src="uploads/images/clanky/021/053-slapy-07082007_orez.jpg" alt="" /></p>
<p><strong>Za čtvrté</strong> – vodotěsnost. Předpoklad je aby do modelu samozřejmě neteklo spodem. Přijímač, regulátor a serva výškovky a směrovky jsou v uzavřené části ve středu trupu –regulátoru 18A nevadí u motoru E-max 2812, že není chlazen. Prostor je uzavřen víkem z Depronu oblepeným izolepou (ukázalo se jako dostatečné). Baterie Lipol (tříčlánek 1320 mAh) je v samostatném prostoru v předku trupu. V zájmu urychlení stavby zatím po připojení baterie uzavírám prostor opět víčkem z Depronu a před letem na vodě oblepuji izolepou (nepraktické, ale funkční) – časem hodlám vyvinout patentní uzávěr. Dostatek prostoru v trupu okolo baterie opět stačí a není nutné chlazení. <strong></strong></p>
<p><strong>Jak se ukázalo, voda není zase tak nemilosrdná</strong> k elektronice, Radkovo letadlo přežilo i plavbu naznak s motorem pod vodou (pod proudem) i kapky vody na regulátoru bez úhony (ale nemělo by se to přehánět).</p>
<p><strong>Můj model</strong> má trup vyřezaný ze styroduru s pájkou vypálenými dutinami, na křídlo a ocasní plochy je použit Depron (vlastně Thermoplan z Hornbachu) tl 3 mm, nátěr je proveden Balakrylem. Rozpětí modelu je 860 mm, váha 500g, spodek trupu od odstřikovacích lišt na bocích až po stupeň laminován skelným laminátem, Foto modelu i videa z akcí jsou v sekci <a href="?param=action_fotovideo|id_526">červenec</a> a <a href="?param=action_fotovideo|id_528">srpen</a> 2007. Kolegové RadekC a MilanU, se kterými jsme první zkušenosti s létáním na vodě sbírali společně vám určitě potvrdí, že létání s hydroplány je nenáročné a příjemné – zkuste to.</p>
<p><img src="uploads/images/clanky/021/063-slapy-07082007_orez.jpg" alt="" /> <img src="uploads/images/clanky/021/066-slapy-07082007_orez.jpg" alt="" /> <img src="uploads/images/clanky/021/069-slapy-07082007_orez.jpg" alt="" /></p>
<p><span style="text-decoration: underline;">MichalH, 11. 8. 2007</span></p>